Jak zajistit bezpečí Česka

17.01.2024

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová píchla do vosího hnízda slovy že se v ANO "nechtějí připravovat na válku, že chtějí žít v míru". Země podle ní spíše potřebuje investice do dopravní infrastruktury. Přesto dodala, že naše obranné závazky plnit musíme a chceme, jen to musí odpovídat tempu, které si můžeme dovolit."

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jí vzkázala, že iluze věčného míru je dávno pryč, vláda má povinnost zajistit bezpečí země a že není dobré zpochybňovat vydávání dvou procent HDP na obranu.

Podívejme se ale na obranné výdaje podrobněji. V roce 2023 naše obranné výdaje dosáhly úrovně 1,5 procenta HDP, což nebylo ve srovnání s ostatními evropskými aliančními zeměmi důvodem k sebemrskačství a pocitu "černého pasažéra". Německo vydávalo v roce 2023 v poměru k HDP 1,57 procent, Itálie 1,46, Belgie 1,13 a Španělsko 1,26 - dvouprocentní úrovně plánuje dosáhnout až v roce 2028.

V Česku došlo letos díky přijatému zákonu o výdajích na obranu státu k jejich skokovému navýšení o zhruba 40 miliard korun. Reálné tempo modernizace armády ale příliš neodpovídá mobilizační rétorice náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky o potřebě "připravovat se na dlouhotrvající válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vlastnícím jaderné zbraně."

Dodávky švédského bojového vozidla pěchoty CV-90, hlavního projektu pozemních sil, budou zahájeny až v roce 2026, stejně jako dodávky francouzské houfnice Caesar nebo izraelského protivzdušného systému Spyder. První ze 24 letounů F-35, což je hlavní projekt vzdušných sil, mají začít v Česku přistávat nejdříve za 5 let. Do té doby nám musí stačit "pouhých" 14 kusů osvědčených Gripenů.

Je ale třeba více využívat kapacity českého obranného průmyslu, který by neměl být upozaďován zahraničními dodavateli. Proč se třeba armáda chystá koupit pro ženisty australské obrněnce Bushmaster od firmy Thales, když by ho v Česku dokázaly vyrobit nejméně tři firmy? A proč se armáda rozhodla nezařadit do své výzbroje vysoce kvalitní raketomety Vampire nebo samohybné houfnice Dita? To, že si nepořizuje produkty domácích zbrojařů je ve světě raritou.

V rámci akutní potřeby zvýšení naší obranyschopnosti je třeba se zaměřit i na nedostatečně řešenou pozemní protivzdušnou obranu teritoria státu proti úderům střel s plochou dráhou letu, balistických a hypersonických střel a dronů, které by v případě přímého konfliktu s Ruskem byly nejpravděpodobnějším ohrožením naší země.

Letošní rozpočet ministerstva obrany počítá se zálohou na pořízení letounů F-35 ve výši 15 miliard korun, přestože kupní smlouva s americkou stranou není ještě podepsána. Naskýtá se otázka, zda nemohl tento výdaj alespoň rok počkat a část takto ušetřených financí směřovat třeba k ministerstvu vnitra, které přišlo v rozpočtu oproti roku 2023 o dvě miliardy? A jak upozornil ministr vnitra Vít Rakušan po ozbrojeném útoku na Univerzitě Karlově bude požadovat na bezpečnostní opatření na vysokých školách i vybavení policistů a hasičů zhruba tři miliardy korun.

Diskutujme tedy o obranných výdajích věcně i s přihlédnutím k ekonomické kondici země a jejím aktuálním prioritám. Přitom nepochybně platí, že odolnost Česka proti bezpečnostním hrozbám není dána jen výší rozpočtu na obranu.

Miloš Balabán, Oldřich Hoďánek

Lidové noviny